Švýcarská historie

Moderní Švýcarsko vzniklo v první polovině 19. století. Tehdejší elity do přelomu 18. a 19. století spolu soupeřících států, (kantonů), z nichž některé již byly členy starého spolku, se po posledním ozbrojeném konfliktu, 27 denní válce Sonderbundkrieg v roce 1847, odhodlaly ukončit tuto staletou tradici válčení. Podle vzoru několika předcházejících menších svazků se dohodly o vytvoření "národa vzešlého z vůle" - německy "Willensnation".

V roce 1848 tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z konfederace na federaci, jejímž základem je spolková ústava (revidována 1874) zejména v oblasti rozšíření politických práv. K tomuto kroku vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické a obranné, neboť na území konfederace do té doby válčily nejen kantony a města mezi sebou, ale i mnohé tehdejší mocnosti Evropy.

Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát jak ekonomicky, tak ani vojensky. Mimo spojenectví zvolily i směr zahraniční politiky, která ustanovovala Švýcarsko jako přísně neutrální, tedy neúčastnící se ve vojenských blocích. Zároveň konfederace začala budovat silnou spolkovou armádu určenou pro případnou vlastní obranu - jak komentuje anglické "neutral but heavily armed".