Politický systém

                 Občan

Politickou, zákonodárnou ale i výkonnou moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace představují občané, jimž jsou podřízeny i jejich parlamenty (spolkový, kantonální, městské), někde nazývané radou (kantonální, městská, obecní) - "občan je nejvyšším suverénem".

Suverénem na úrovni obcí/měst, kantonů a na úrovni spolkové je lid, tedy občané, jimž podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, což je zakotveno ve spolkové ústavě a ústavách kantonů:

o zákonech a ústavách,

o věcných záležitostech.

V praxi je zvykem, některá práva podle oblasti a zájmů propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli si tu či onu pravomoc nevrátí do svých výlučných kompetencí.

Politická práva občana

K politickým právům občanů na úrovni obcí/měst, kantonů a úrovni spolkové patří:

referendum, (právo veta) jehož rozhodnutí jsou pro reprezentanty závazná:

fakultativní, při změnách zákona, (pokud se pro referendum během 100 dní vysloví nejméně 50 000 voličů, nebo 8 kantonů, uskuteční se celostátní hlasování o tomto zákoně),

iniciativa, (návrh zákona) pro reprezentanty závazná, tedy pokud během 18 měsíců iniciátoři "iniciativy" získají podpisy 100 000 voličů, uskuteční se celostátní hlasování o navrhovaném zákoně,

petice, která je pozůstatkem z ještě nevyvinuté demokracie počátku 19. století.

volební právo:

aktivní - volit

pasivní - být kandidován a zvolen

hlasování - vyjádřit se k předkládanému návrhu

Spolkový parlament

I když v oficiálním názvu státu přetrvává historické označení - v románských jazycích výraz pro konfederaci, v němčině výraz Eidgenossenschaft, tedy spříseženství, z hlediska fungování politického systému je Švýcarsko federace tvořená 26 spolkovými státy (kantony), kde "dolní" komora parlamentu je volena v přímých všeobecných volbách.

Spolkový parlament je dvoukomorový a tvoří jej Rada států a Národní rada. Tyto komory volí nejvyšší spolkový výkonný orgán, sedmičlennou spolkovou radu. Spolková rada je volena na základě principu konkordance, tj. začlenění pokud možno největšího podílu stran do vlády. Momentálně mají strany zastoupené ve Spolkové radě 217 z 246 křesel v parlamentě. Členové parlamentu i Spolkové rady jsou voleni na 4 roky

Prezident                                                                                                                                Prezident konfederace je volen Sjednoceným spolkovým parlamentem (obě komory se při těchto příležitostech sloučí) ze členů Spolkové rady na jeden rok. Švýcarský prezident stojí v čele Spolkové rady, která plní funkci federální vlády. Ústava definuje pozici prezidenta v celém systému jako "prvního mezi rovnými". V praxi to znamená, že nemá pravomoc rozpustit parlament a už vůbec nemůže určovat směr vládní politiky. Prezidentský úřad slouží ke snadnější reprezentaci vrcholných orgánů Švýcarska v zahraničí, ale i uvnitř země.